Ta čtvrtá

Cheopsova pyramida zpívá

tiše,tak tiše.

že pouze hvězdy slyší ty tóny

laskavé i smutné zároveň.

Labyrint bilé magie,

torzo příkazů a zákazů.

,,Ženo,

co pro tě muž znamená?

Ztratila jsi řeč?

Mám se tedy zeptat muže či Boha?"¨

Výskají holky,

výskají radostně,

výskají a smějí se.

Temnota zraje, tak jako hnijí jablka,

tak jako touha člověka po genocidě

otrávila lidskost a přirozenost v plynové komoře.

Labyrint černé magie,

náhrobek příkazů a zákazů.

Ženo,tvé jméno je Adam!

A ty,muži,zase neseš jméno

Neřest,Nestoudnost,Nenasytnost!

Černá magie,

bílá magie-

Smrt přinese.

Chlouba národa v zájmenu Ten skrývá krvelačného vraha,

který pojal za manželku Zášť,Zákeřnost,Zrůdnost.

Bigamie dle Božské komedie.

Bílá magie,

černá magie-

rána se nedožije.

Stín útočištěm je pro volavku popelavou.

Sex milováním je pouze pro Zlatovlásky a Šípkové Růženky.

Mnich mnichem je pro sebe,

tudíž kněz bratrem i sestrou je pro lidi,

ne ženou a mužem pro Božskou rodinu,

takže pranýř je pranýřem pro hloupost a lež.

Výskají holky,

výskají radostně,

výskají a smějí se.

Dlouhé nehty,

zahnuté drápy,

babička blouznivá,

Babice Poblouznivka.

Závislost a zlu a krvi stoupá,

jak klesá nezávislost dobra na lidskosti.

,,Jak dlouho se chceš dívat na to drama,"

ptá se Cyrano.

..Dokud..."

odpovídá ta,

co odpovědi nezná.

Hledání čaromocných perspektiv,

energie kosmická a opilý tance jasmínu s jeřabinami,

svatořečení naděje a nanebevzetí čarosnění.

Na stříbrném podnose si muž sám sobě

servíruje obranné mimikry!

Bigamie snu,naděje a víry.

Výskají holky,

výskají radostně,

výskají a smějí se.

A přece růže voní.

A přece Julie miluje nevěrného Romea.

A přece Eurydika na novém létajícím stroji

překročila bariéru času.

A přece jasmín s hvězdami naslouchá

laskavé písni Cheopsovy pyramidy.

Černá magie,

bílá magie,

ochraňuj ženu tak,

aby za čas muže sesadila z jeho vladařského trůnu.

Potom ta,

co odpovědi nezná,

Cyranovi odpoví.